Malé a střední reaktory (SMR) budou v následujících pěti až deseti letech uvedeny na trh jako nástroj pro transformaci energetického systému na bezemisní a pro vládu mohou být řešením, jak garantovat bezpečnost dodávek elektřiny a tepla, popř. výrobu vodíku v systému založeném na obnovitelných zdrojích. Materiál shrnuje dosavadní poznatky v odvětví SMR, výsledky dedikované pracovní skupiny a popisuje rámec možného uplatnění v ČR. Vymezuje přístupy k hospodářským příležitostem SMR, včetně informací o českých projektech a nabídkách zahraničních výrobců SMR, shrnuje perspektivní lokality, v nichž SMR může nahradit fosilní zdroje pro výrobu tepla i elektřiny, popisuje investorské modely s cílem nastavit rovné, atraktivní podmínky pro investory a přehled související legislativy s popisem probíhajících opatření a návrhy potřebných změn.
Vlády zemí původu výrobců podporují vznik inovativního způsobu výroby a výstavby jaderných zdrojů založeného na flotilovém přístupu, který má zefektivnit a zpřístupnit výstavbu jaderných zdrojů, zejména snížením celkových investičních a provozních nákladů. Pro ČR je zapojení se do dodavatelského řetězce a výroba modulů v ČR strategickou příležitostí, která by znamenala rozvoj nového hospodářského zaměření, udržení jaderného know-how a dlouhodobé partnerství se zemí původu výrobce. Současný nejpokročilejší západní projekt výstavby SMR probíhá v Kanadě a má být dokončen v roce 2028. Konkurenční výrobci počítají s dokončením prvních komerčních projektů na začátku 30. let. Výrobci nyní shánějí první zakázky a uzavírají memoranda o spolupráci s dodavatelským řetězcem, včetně českého. I přes potenciálně vyšší jednotkové investiční náklady, od výrobců deklarovaných 100 mil. Kč/MWe, po konzervativnějších odhady ve výši 165 mil. Kč/MWe, bude celková nominální investice do SMR významně nižší, než je tomu u velkých zdrojů. To na rozdíl od velkých projektů v minulosti umožní investice do jaderných zdrojů v podobě SMR širšímu okruhu zájemců, včetně zapojení soukromého kapitálu. Velikost elektrárny je srovnatelná s dnešními teplárnami, tj. jsou perspektivou jejich nahrazení. SMR mají nižší nároky na spotřebu vody a možnost suchého chlazení, což je zásadním předpokladem pro jejich dlouhodobý provoz v kontextu environmentálních výzev. Předpokládaná doba výstavby je 3-5 let, s ohledem na standardizovanou výrobu a výstavbu je v případě opakovaných instalací v dané zemi nižší riziko změn, oprav a zpoždění projektu. Jednotný přístup regulátorů má potenciál pro zrychlení a zlevnění výstavby.
V případě nepřipravenosti národního prostředí pro rozvoj SMR vzniká riziko oddálení prvních projektů, resp. zhoršení dostupnosti technologií pro ČR a promarnění strategické průmyslové příležitosti. Nyní existuje nejistota ohledně povolovacího procesu. Dalším rizikem je proporcionálně vyšší produkce odpadu na jednotku vyrobené energie ve srovnání s velkými reaktory. U některých designů existuje s ohledem na modularizaci výstavby riziko nízkého zapojení českých firem, pokud ČR nevyužije příležitost k lokalizaci výroby. Odvětví SMR se v Evropě i ve světě nyní etabluje a ČR v něm může díky svému průmyslu a zkušenostem hrát významnou roli nejen v regionu střední Evropy. Evropská komise i evropský jaderný průmysl deklarovaly o nové odvětví v kontextu transformace energetiky zájem. Malé modulární reaktory jsou také aktuálně zahrnuty v návrhu nařízení Net Zero Industry Act mezi tzv. technologie s celkovými nulovými emisemi. Základním krokem je konsensus na zahrnutí technologie SMR do Státní energetické koncepce. I přes to dnes trvají některé nejistoty s potenciálně významným dopadem na budoucnost energetiky v ČR a možnou roli SMR, přes unijní reformu trhu s elektřinou, mezinárodní snahy o harmonizaci SMR legislativy, po vládou zvažované zestátnění energetických aktiv. Z tohoto důvodu jsou na závěr stanoveny úkoly, které bude nutné ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami průběžně vyřešit v závislosti na uvedeném, především nalezení konsenzu na způsobu financování a veřejné podpory výstavby SMR pro vybrané investorské modely včetně ev. využití nízkouhlíkového zákona. Bez účasti státu nebude možné využít maximální potenciál SMR v ČR, což může být z pohledu zajištění energetické bezpečnosti důležitou agendou.
Celý dokument, který je v mezirezortním připomínkovém řízení je ke stažení zde:
